30.12.2009

Přinášíme dvě fotogalerie - naše restíky: Listopad a Prosinec. A ještě dvě nové - Na sněhu a Prosincová procházka.

Jako každý rok, i tento rok, byla Bonnie asi moooc hodná, protože jí toho Ježíšek naježil opět spoustu... Největší radost má ale asi panička, že Ježura přiježil ten úžasný pelíšek, na který přes rok a půl slintala u kamarádky, kde si ho i Bóňa hned zamilovala a neustále ho tam okupovala :-) Mimo to máme také spoustu nových plyšů a mňamek...

22.12.2009

Všem přejeme veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010 ;-)

21.12.2009

Byla doplněna fotogalerie z Října o pár fotek Bonči s labradoříma holkama :-) a vytvořena nová Hrátky Arese a Bóni 2, se kterou jsme měly krapet zpoždění. I tak nám ještě nějaké zbývají dodělat, snad příště...

Proběhly menší kosmetické úpravy - naše stránečky dostaly na zimu zimní kožíšek :-)

09.12.2009

Tak jsme se konečně dostaly k tomu, abysme dotáhly aktualizaci do konce a hodily jí v konečné verzi na web...

Od září se v tom Bonči světě nic moc převratného nestalo, užívala si a užívá svého psího života víceméně doma, případně na cestách a u známých. Zatímco panička courala po psích výstavách u nás (Konopiště, Praha), v zahraničí (Bratislava, Budapešť) a psích zkouškách (Bobrůvka) Bončidlo doma vlčelo a využívalo výhody menšího bezvládí :-D (díky Rádě za možnost podívat se na pejsky do Maďarska a druhé Rádě za to, že mě přibrala k sobě do auta na Světovou výstavu na Slovensko).
Po tom, co Bonnie shodila snad všechny chlupy, které mohla, začíná zase nachlupovat a pomalu, ale jistě se z ní stává opět koule na entou :o) navíc dlouhodobě už nedělá fóry s jídlem a trošku přibrala. Nikdy bych nevěřila tomu, že to řeknu, ale začíná se nám holka krapet zakulacovat a budeme to muset jaksi více hlídat :-)
Na podzim se v Bonče probudily nějaké ekologické sklony a téměř každý den vybufetí kdesi v trávě jednu či více PET flašek :-) Akorát se jí už moc nelíbí závěrečná fáze, a to hození nalezené PETky do příslušného kontejneru, hehe. Tímto si vysloužila přezdívku Ekodog :-)

Na přelomu září a října strávila Bóňa pár dní u našich kamarádů v Chýni spolu s dvěma labradoříma holkama, číčou, dvěma dětma a Ráďou. Já jsem dělala doprovod jejich třetí labradoří fence a Martinovi při cestě do Dánska na krytí. Tímto jim moc díky za možnost, podívat se opět do této země a strávit pár nevšedních dní mimo naší vlast. Během toho, co jsme tu zanedbávaly stránky se ukázalo, že krytí bylo úspěšné, Sofinka kynula a kynula a v polovině minulého týdne přivedla na svět 6 krásných labradořích štěnísek. Potěšilo mě, že jsem mohla být i u tohoto a trochu pomoct při rození miminek a následně dva dny dělat opět puppy-sitter - tentokrát jen na poloviční úvazek :o)

Abysme nevyšly ze cviku, štěňátek jsme si s Bóňou užívaly už v polovině listopadu, kdy jsme opět hlídaly goldenní mimíska naší kamarádky Radky v Týnci.

Co se fotek týče, zatím byla doplněna či nově vytvořena fotogalerie Kočkování se Sárou, Poslední pořádná koupačka, Říjen a Hrátky Arese a Bóni 3. Zbytek snad ještě tento týden doplníme...

Závěrem jedna smutná zpráva... 2. listopadu odešla do psího nebíčka naše goldenní kamarádka Clarisska. Je nám to moc líto... :-(

04.10.2009

Abychom nevypadaly, že tu na to kašleme (což teda vuuubec není pravda, ale jaksi se nedostává času ;-) tak dneska aktualizujeme, i když jen letem světem... Jediné, k čemu jsme se od minule dokopaly (a to narychlo až dnes), je vytvoření jedné ze dvou slibovaných fotogalerií - Muchlovačka s Denýskem a doplnění fotogalerie Září o pár kousků obrázků :-)

K dnešnímu dni nám zbývají dodělat tři fotogalerie ze září a poreferovat trochu o životě Bonnýska, což ovšem odkládáme na neurčito, tj. nejdříve za měsíc a půl, kdy přestaneme courat po všemožných psích i nepsích akcích v naší rodné zemi, Dánsku či na Slovensku a vůbec bude tak nějak větší klídek (snad...). Ty naše restíky určo časem doženeme, slibujeme :o)

Jinak - dnes je Světový den zvířat, takže přejeme všem zvířátkům jen to nej nej nej ;-)

09.09.2009

Je teprve začátek září a už teď jsme pravděpodobně trhly rekord v počtu fotek, které jsme na stránky daly :o) V předchozích letech jich totiž nikdy tolik nebylo :-) Asi se budeme muset krapet krotit, i když místa máme ještě hafo... :-)
No takže... k dnešnímu dni je o pár fotek bohatší fotogalerie Srpen, do které byly doplněny ještě zpětně nějaké srpnové fotečky.

Na konci srpna jsme také s Bončou po hrooozně dlooouhé době navštívily našeho milovaného brášku Bruna, no a z procházky s ním jsme nemohly neudělat nějaké obrázky, že... :-)

Dále máme nové fototalerie ze září, a to: Září, kde je takový mišmaš zářiové Bonči, pak Muchlovačka s Denýskem, ve které je k vidění malý kavalíří terorista a vůbec to, jak to vypadá, když tohodle satanáše potkáme (a že ho potkáváme docela často :-), Retrívři u vody je albíčko, kde je Bóňa se "svýma" retrívříma klukama u vody a poslední galerie Kočkování se Sárou je další ukázkou "teroristického" náletu na Bonnýska, tentokrát je v hlavní roli naše neúnavná kamarádka labradorka Sára :o)

(Pozn.: Fotky z Muchlovačky s Denýskem a Kočkování se Sárou budou doplněny později...)

No, jinak se nic moc zajímavého neděje nebo aspoň ne v tom Bonči psím světě, takže pro dnešek je to od nás zase vše :-)

02.09.2009

Nějak nám ty aktualizace poslední dobou jdou od ruky, hehehe... Na mnoha našich stránkách proběhly drobné úpravy a aktualizace, případně byly vytvořeny stránečky nové, tak to skoukněte ;-)

Následující je z trochu jiného soudku než z toho psího - můžete se čouhnout, odkud jsme ... z pohledu, jak nás vidí bažantíci a kačenky, se kterými občas cvičíme :-D
Tatínek si udělal piloťák. Odlítal potřebné lety k tomu, aby mohl "vozit" i ostatní. A tak se byla panička jako první "spolujezdec" prolítnout. Přežila, Bonča se nestala sirotkem a přímo tady je k vidění mraky fotek z našeho domova a jeho okolí a nebo taky tady ;-)

28.08.2009

Myslela jsem, že to půjde pomaleji, ale jsme rychlíci... z 275 fotek, které jsem v nějakém fotografickém záchvatu nacvakala u našeho příbuzného Lakouška, mi jich v užším výběru zůstala rovná stovka a je z ní fotoalbum Na chajdě. Téměř všude samá Bonnie, hehehe, budou vám nejspíš oči přecházet z té samé "bílé" :-D

Dneska si taky dala Bonča svoje první pooperační tempa v řece :-) Byla happy jak dva grepy, doteď se totiž musela spokojit jen se zahradními hadicemi :o) Ovšem bahenní zábaly ve svých oblíbených kalužích bude muset ještě nějakou dobu oželet, musíme to dávkovat postupně... :-D

Máme jednu malinkou vychytávečku na stránce Bonči, a to počítání věku té naší zlaté holky :o)

Letmou aktualizaci prodělaly i některé kategorie odkazů.

27.08.2009

První dvě fotogalerie jsou na světě - Po operaci a Na prochajdě. Mrkněte. Třetí (z chajdy) bude snad brzy...

26.08.2009

Dneska trochu delší povídání... :-)

Když jsem před více jak třemi týdny dávala dohromady aktualizaci, vůbec mě nenapadlo, že několik hodin poté budu po našem městě a okolí složitě hledat veterinu, kde by měli otevřeno, disponovali potřebným vybavením a měli na nás čas, a že nakonec na dané veterinární klinice strávíme za ten den dohromady téměř 6 hodin :-(

Ve středu ráno (5.8.) jsem si u Bonči všimla velmi silného krvavého výtoku, který nemívala ani v době hárání. Jelikož hárat přestala před dvěma měsíci, v minulosti jsme dvakrát řešili lehký zánět a informací jsem měla posbíráno odevšad mnoho, začala jsem tušit, že se tentokrát zánět dostal dál - do dělohy. V mžiku jsme byly na cestě směr veterina...

Tam, kam běžně jezdíme, neordinovali, jejich druhá ordinace nemá potřebné vybavení a třetí veterina u nás měla ještě zavřeno. Vydaly jsme se do blízkého městečka, kde jsme sice narazily na otevřené dveře, nicméně po 15ti minutovém čekání v čekárně nám vet řekl, že musí někam odjet a že musíme ještě počkat. Nato jsem se sebrala, naložila opět Bonnýska do auta a mazaly jsme směr Horoměřice na veterinární kliniku MVDr. Herčíka. Po chvilce čekání to pak šlo ráz na ráz - prohlídka, RTG, odběr krve, sono... a zhruba po hodině a půl bylo jasno. Výsledky krve byly sice dobré, ale RTG a sono jednoznačně ukázaly, že se jí děloha plní nějakým hnusem a je třeba, aby to šlo co možná nejdřív ven... Tedy výsledek všeho tohoto vyšetření - Bonča měla hnisavý zánět dělohy - pyometru (co je to?) a musela na operaci - kastraci. Dle slov veterinářů nebylo na co čekat, stačil by prý den dva a mohlo být opravdu zle... Takže se rozhodlo, že na 20h. opět přijedeme, Bóňa dostane infuzi a pak půjde na zákrok. Tak se i stalo... Večer jsme byly opět nastoupené na klinice... Necelé dvě hoďky jsme strávily čekáním než se všechen infuzní roztok dostane Bonče do tělíčka a pak si šla cca na 3/4 hodinky dadnout pod ruce veterinářů. Ještě před půlnocí bylo hotovo, počkali jsme než se Bonnýsek trošku zmátoří, probrali jsme s doktorama nějaké věci a po 00:30 jsme přistály zase doma. Bonnie už byla schopná jakš takš samostatné chůze, chvilkama ještě vrávorala, ale vyvenčila se a šlo se spinkat.

Odpoledne následovala kontrola, další den znova, a to jsme už dostaly antibiotika v tabletkách s tím, že 10 dní od zákroku můžeme přijít na vyndání stehů... Zotavování z toho všeho bylo poměrně rychlé a dobré... Bonnýsek byl hodný, ani límec jsem jí nedávala (ostatně i vet se zastal nebohé Bonči, že prý pokud to nebude fakt nutné, ať jí nestresujeme límcem :-), jizvičku si nelízala, vše ok... Třetí čtvrtý den mě už Bonnie opět svůj Bončičákovský výraz a energii. V neděli se kolem jizvy začaly dělat jakési červené fleky. Po tom, co se v pondělí fleky přes den zvětšily, jsme skončily na veterině. Po tom, co mě tam nejdříve uklidnili, že to je v pořádku, že se to jen v těch vedrech zapařuje a děje se tam ještě spousta různých procesů, dostala Bóňa mastičku a tabletky a jely jsme zpět dom. Nebylo by to Bončidlo, kdyby mi tohle všechno nezpestřila nějakým svým fajnovým nápadem :-) Nevím, jestli se jí na veterině tak líbilo a nebo v sobě objevila skryté veterinární sklony, každopádně v úterý jsem zjistila, že si přes den sama vyndala jeden steh. Asi jí vadila ta mastička, nevim. Pološílená jsem popadla tu "odbornici" a šupajdily jsme opět směr Hororo... V ordinaci jsem se klepala víc já než Bóňa, takže poté, co mě opět vetové uklidnili, že je vše ok, nic se neděje a skoukli Bonči práci, jsme zase jely :-) Až v půlce týdne jsem také objevila počátek Bonnynčiných veterinárních sklonů - začala s nimi už tu noc, co jsem jí vezla po operaci domů - sama si odstranila z tlapky zavedenou kanylu... (schovala si jí, potfora, pod dekou v autě :o) Středa a čtvrtek v pohodě, límcem jsem Bonču ani teď, i přes její "odborné zásahy", netrápila. Byla hodná, jizvu si nelízala, stehy nechala na svém místě... Odpočítávala jsem skoro minuty do soboty (15.8.), kdy jsme byly objednané na vyndání zbytku stehů :-) Bonča s hlavou plnou nápadů by nebyla prostě Bonča, trápit paničku jí evidentně není proti srsti, takže po tom, co jsem v pátek navečer zjistila, že jí chybí další tři stehy, jsem už málem omdlela... Na veterinu jsme jely ale až v tu sobotu. Tam jí vyndali zbytek stehů, jizvička vypadala pěkně, a šupajdily jsme dom. Tak snad máme teď už na nějakou dobu vybráno a bude chvilku klídek...

Bonča musela bohužel na několik dní oželet lítání za aportíkama a koupání (pro ní téměř nepřekonatelný úděl :-) na druhou stranu měla po celou dobu full-service - vynášení a snášení ze schodů, zvedání a vyndavání z jejího lože v autě, stopro naší pozornost a starost, aby naší dámičce náhodou něco nechybělo :-)

Teď se vrátilo téměř vše do starých kolejí, Bóňa lítá za aportíkama zase jak smyslů zbavená, chodí už na delší prochajdy, užívá si sprchování hadicí a blbnutí s psíma kámošema a kámoškama, výletů a čeká jí první pořádná koupačka a návštěva brášky :-)

Vzhledem k tomu, že Bonnie nikdy nic vážnějšího nebylo, byly to dost náročné dny, hlavně ty první... Bonnynku musím pochválit, byla moc statečná, ve většině případů rozhodně víc jak panička :-) Trpělivě si nechala udělat potřebná vyšetření a úkony a neztrácela svůj humor a přemýšlivou povahu ani při odběru krve, kdy se rozhodla, že krev i po několikátém napíchnutí prostě ne a ne a nedá - nakonec přestala trucovat a z druhé tlapky trochu uvolnila :-)

Je na místě poděkovat do Hororo všem těm, kteří o nás obě :-) po celou dobu, co jsme tam jezdily, pečovali - za jejich práci a neuvěřitelně milý a fajnový přístup, kterým nám pobyt na klinice jen zpříjemňovali - hlavně tedy dvěma lékařům - MVDr. Janu Herčíkovi a MVDr. Martině Kolářové ;-) Jsme rády, že jsme skončily zrovna tady, i když... stejně bysme se tu pravděpodobně ocitly, protože podobná závažnější rozhodnutí a úkony bych nikdy nenechala jen na jednom veterináři, ne na většině z těch, ke kterým jsme za ta léta měly možnost zavítat, což pramení z našich zkušeností z naštěstí "banálnějších" úkonů... Mnoho dobrých referencí o Horoměřické klinice, které jsem měla od kamarádů, známých i neznámých lidí a také fakt, že Bonču během vyšetřování viděli dva veti a následně i oba byli u operace mě přesvědčilo, že jsem to své chlupaté dítko svěřila do dobrých rukou :-)

Samozřejmě velké díky za telefonickou a smskovou podporu a nabízenou pomoc patří všem, kterých se to týká (to bodlo hlavně paničce, když se v čekárně hroutila, hehehe ;-) a následně, aby panička nevypadala po pár dnech pečování o Bončičáka jako kulturistka, pomohl, když mohl, Jirka a po návratu z dovo i tatínek, kteří obětavě vynášeli a snášeli Bonču ze schodů. Děkujeme ;-)

Tak a naše story je pro dnešek u konce... :-)

Pěkných foteček máme k dnešnímu dni zase nespočet, takže až se tím prohrabeme, přidáme ;-)

04.08.2009

Tak jsme to s tou aktualizací zase nějak nezvládly... Jsme ostudy ostudné, hanba nám, ale lepší už to s námi asi nebude :o) No... jdeme to tedy dohnat... :-)

Cože jsme to vlastně dělaly...? Před i po tom, co jsme oslavili Bonnynky páté narozeniny, ke kterým dostala spoustu dárečků a mňamózní dortík, jsme se tak nějak flákaly a užívaly si jarních a posléze letních dnů, a to stále trvá :-) Spoustu času jsme trávily a trávíme s našimi psími i nepsími kamarády venku i pod střechou :-) Mimo to jsme navštívily (ať už panička sama nebo s Bóňou) některé psí akce - jedny zkoušky a výstavu a některé kamarády z toho našeho psího světa. Také jsme si užili jeden den našeho příbuzného Lakouška, kterého jsme hlídali. Na přelomu května a června si Bonnie konečně odbyla po 14ti měsíční pauze hárání, takže máme zase na rok klídek :o)

V červnu byla Bóňa odeslána na její prozatím nejdelší sólo prázdniny. Zatímco se panička daleko předaleko rekreovala, Bonnynky se na víc než týden ujala kamarádka Ráďa se svojí smečkou, za čež ještě jednou moc moc děkuji a jsem ráda, že to moje Bončidlo bylo hodné a chovalo se slušně :-)
Rovněž bez paničky si Bonča užívala po jednom dni na chatě u našeho příbuzného Lakouška a také u Arese a jeho páníka ve známém prostředí pár kroků od domova.

Už když bylo Bonče něco málo přes rok a měly jsme doma ofiko výsledky jejích RTG kyčlí a loktů, věděla jsem, že v budoucnu budu chtít znova vidět na čem běhá, a jak moc se stav jejích nožek zhoršil, protože RTG a výsledky tehdy roční pejsiny nebyly příliš hezké a povzbudivé... S Bonnynky blížícím se pátým rokem jsem se k tomuto začala odhodlávat a začalo to být aktuální, v pozdějším věku bych narkózu totiž už nechtěla riskovat, pokud to nebude opravdu třeba. V této době se chystal na oficiální RTG náš kamarád Ares, takže jsme toho využily a do Brna na cvaknutí nožiček se svezly s nimi :-)
Bonnýskovi byly zrentgenovány kyčle, lokty a pravé zápěstí. Zápěstí proto, že si v dubnu při skoku ze schodů narazila ťapku a párkrát se stalo, že si po větší námaze chvílema zakulhala. RTG ukázal, že zápěstí má v naprostém pořádku a její kulhání souvisí bohužel se stavem zadních nožek, kdy si na ně už leta ulevuje a tím víc zatěžuje přední tlapičky a lokty na nich už nejsou čisté, jak bývaly. Nicméně i přes to jsem s výsledky docela spokojená, protože MVDr., která RTG dělala řekla, že to není nijak dramatické, ale že to odpovídá jejímu stavu. Kyčle, dle jejích slov, vypadají poměrně dobře na to, kolik je Bonče let a jaké výsledky měla v roce a změny na nich nejsou až tak hrozné. Sama prý čekala, že to bude daleko horší.

S aktualizací jsme se sice flákaly, nicméně za tu dobu máme docela dost foteček, které najdete v galeriích Červen, Červenec, Srpen, Koupačka s psiskama I., Koupačka s psiskama II. a Hrátky Arese a Bóni.

Aktualizovány byly také některé skupinky odkazů :-)

02.06.2009

Bonnie dnes oslavila své 5. narozeniny :o)
Přejeme ti, míšánku náš milovaný, všechno nejlepčejší ;-) Jsme moc rádi, že tě máme!!!

Blahopřejeme i našemu bráškovi Brunovi :-)

31.05.2009

Období od konce dubna do půlky května bylo u nás velmi náročné, vyčerpávající a tak nějak neveselé... Zanedlouho nato ale bylo přeci jen trochu lépe :-)

Bonnie si užívala dlouhých a zábavných procházek s psími kamarády v kalných loužích, polích, lukách, vodách, ale i lenošení a opalování na balkoně... Mimo to byla i nějaká aktivitka, a to v podobě loveckého cvičeníčka s Areskem, který se pilně připravoval na zkoušky. Jednoho odpoledne jsme si taky s Bončou řekly, že bysme mohly zase po víc jak roce navštívit nějakou nevýstavní kynologickou akci, a tak jsme se druhého rána přemohly a ve čtyři hodiny už byly na cestě směr Telč, aby jsme podpořily našeho zlatého kamaráda, který kousek odtud zkouškoval. Bonča si tu také po dlouhé době poslechla známý zvuk brokovnice, i po několika ranách byla statečná, šikulka :-) No a když pejskové dozkoušeli i Bonnie se vykoupala v rybníku a doaportovala pár dummíků. Viz fotky z května.

Začátkem tohoto měsíce se u nás konala Voříškiáda, na kterou jsme se s Bóňou ze zvědavosti a pro rozptýlení zajely podívat. Nabraly jsme i Arese s páníkem a vyrazili podpořit Ralfa, který se tu vystavoval :-) Krom spousty neznámých čtyřnožců tu byli taky Sárinka, Andýsek a Dafinka, které známe, takže pejsků jako much a zábavy taky tak :o) Většinu času jsme nestrávili vysedáváním u kruhu, ale na agiliťáckých překážkách, které tu mají, a které jsme si mohli všici vyzkoušet. Pro Bonču to bylo něco úplně nového (přece jen to na ty naše kloubíky není nic moc dobrého), ale když už jsme tu takhle byly, musely jsme vyzkoušet :-) Některé překážky zvládlo Bončidlo samo a snadno, a k některým muselo být přemluveno, případně následovala názorná ukázka psího statečnějšího kámoše a pak to už šlo :o) Po skončení akce následovala koupačka v řece a myslím, že pesové byli nadmíru vyblbnutí a spokojení :-)

Máme taky nové dvě fotogalerie z našich výletů. Byly jsme navštívit rodinného kámoše Lakyho a našeho brášku Brunďu, tak se mrkněte :o) Brunovi patří mimochodem převeliké díky - pravděpodobně to byl on, kdo domluvil své vymýšlivé sestře, která se v den návštěvy po 14ti měsících rozhodla, že by mohla začít už konečně hárat... A jak se rozhodla, tak i splnila a vesele hárá, takže hurá, budeme to mít pro tento rok a zase na rok za sebou :o)

No a poslední fotky máme z našeho pobytu v CHS Famous Gold, kde jsme (tentokrát jen týden) hlídaly tři goldení (jak jinak, že? :-) štěňátka. Bonča si užívala zahradních radovánek s Bekym, Chicem, Bárou a miminkama a opět ukázala, že papání ve smečce více pejsků jí svědčí... :o)

Nooo a to by bylo od nás pro dnes všechno... ;-)

30.04.2009

Štěňátka jsou u svých nových majitelů a hlídání nám definitivně skončilo. I teď máme celkem napilno, nicméně v mezičase také leccos stíháme... Co, na to se podívejte do fotogalerie Náš týden... ;-)

Jak bylo Bonče slíbeno, bylo i dodrženo :-) Po velmi dlouhé době jsme vytáhly všechny možné dummíky a našeho milého rozmraženého opeřence a spolu s kamarádem Aresem, který se připravuje na zkoušky, vyrazili do terénu. Až na pár úsměvných, situací, kdy Bóňa začala přemýšlet, vyložila si některé disciplíny dle svého a rozhodla se je plnit trochu mimo hranice zkušebních řádů, jí to v zásadě docela šlo :o) Aportíky nosila na suchu i ve vodě o sto šest, čumáčkem pěkně stopičky stopovala, bážu hledala a netrpělivě čekala, co si ještě vymyslíme. Večer padla a spala a pravděpodobně přemýšlela, jakými vylomeninami by mohla příští cvičení oživit :-)

Krom práce si Bončidlo užívá dlouhých procházek s psími kamarády i bez nich a s lidskýma miminkama. Byly jsme se také podívat za koníkama a oslíkem a s naší kamarádkou, její kobylkou a psíkem jsme spáchaly výlet :-) Bonča prošla všechny možné i nemožné stoky ve vesnici a následně i mimo vesnici a opět předvedla svůj "super muddy look" :o) Ve chvilce nepozornosti a v panice, že panička nenávratně kdesi zmizela, se Bonča s pudlíkem Tedýskem rozhodli v rámci akce "hledá se panička", oživit komplet celou podlahu místního vesnického krámku - bílé dlaždice se jim zdály příliš fádní, s černými tlapičkami jsou prý o moc hezčí, hehehe :-D Ani s ostatníma koníkama a oslíkem, mezi kterými jsme se poté pohybovaly, neměla Bonča absolutně problém a vesele mezi nimi běhala a se zájmem si je prohlížela.

21.04.2009

Už při minulé aktualizaci, koncem února, jsme tušily, že se k další dřív než v dubnu nedostaneme. Tušení se naplnilo a teď po dvou měsících o sobě dáváme zase vědět :-)

Krom jiných, hlavním důvodem byla radostná událost v CHS Rusty Love, kde se 17.02. narodilo Audrince a Fíčkovi 9 krásných štěňátek. Jelikož jsme už zhruba před rokem přislíbily funkci puppy-sitter a tety na plný úvazek, točilo se v poslední době i u nás téměř vše okolo štěňátek. Navíc to byla pravděpodobně poslední šance starat se v takové míře o puppíky, takže jsme prostě nemohly odolat... Jsme rády, že jsme dostaly důvěru, stejně jako u Áčkového vrhu před dvěma lety :-)

Naším přechodným domovem se stala Voznice, vesnička u dálnice, v Brdských lesích. Od začátku března do dnešního dne jsme kvůli miminkům byly mimo domov 34 dní a 30 nocí, najezdily jsme zhruba 2 300 km a v autě tak strávily cca 35 hodin. Celkem slušná statistika, což?

Stejně jako předloni jsme spolu s Bončou byly tamní smečkou v čele s paničkou Ráďou poměrně značně rozmazlováni, ať už co se týče jídla, podmínek pro přežití a dalšího servisu ;-) Členy psí smečky byla navíc panička často a ve značné míře školena ve věcech jí dosud od Bonči neznámých. I přesto, po mnoha lekcích, se stále nepřestává divit, co někteří vynalézaví pejskové svedou :-) Bonča si se svými psími kámoši dosyta užívala venkovského života ve velké haf smečce. Po příjezdu domů vždy padla za vlast a spala a spala...

Funkce puppy-sitter nebyla vždy úplně jednoduchá, nicméně spousta radostí z miminek převážila téměř všechny starosti :-) Byla tu sranda, ale také slzavé údolí v době, kdy štěňátka odcházela do nových domovů. V současné době naše milé povinnosti finišují...

Z Bóni se hned první den, co spočinula na půdě tamní zahrady, stal hlídač s velkým "H" a taky bouďák s velkým "B". Na zahradě strávila za tu dobu pravděpodobně víc času než pesové domácí, hrála kočkopsí hry, když měla jít domů (za deště, bahna i sucha), což ve většině případů končilo kapitulací paničky a Bonči vítězstvím :-) Vždycky stejně dřív nebo později přišla, případně byla po několika kolečkách okolo baráku doběhnuta nebo ošálena a následně nedobrovolně odchycena :o) Téměř na každého kolemjdoucího za plotem řvala spolu s tamní smečkou o stošest, takže vyštěkaná je pravděpodobně na další dva roky dopředu. Nikdo by mi asi nevěřil, kdybych mu tvrdila, že doma neštěká na nic a je jak pěna :-)

Stejně jako tomu bylo minule, s místní smečkou psíků dělala drahoty s jídlem pouze první den. Záhy totiž pochopila, že kdo zaváhá - nežere a přizpůsobila svůj rozmazlený jazýček zdejším poměrům.

Bonnynka se taky podrobila zušlechťovacímu procesu. Se svým "homeless look" sice dokonale zapadala do zdejšího prostředí a činností spojených s bouďáckým způsobem života, nicméně panička rozhodla a Bóňa byla tetou Ráďou zbavena většiny přebytečných chlupů a byla z ní vystříhána zase na chvíli slečna s velkým "S", za čež díky ;-) Při této příležitosti bylo Bonidlo do budoucna proškoleno vlastní zkušeností o skutečnosti, že když stojí na stříhacím stole, nevyplácí se couvat donekonečna a když je pod tlapičkou prázdno, znamená to, že tam skutečně ten stůl už není :-)

Už od loňska nás trápily zdravotní problémky. Nicméně Bonnýsek koncem února konečně dostal od naší vete zelenou, která po více jak dvou měsících prohlásila Bonči ušiska za vyléčená - od druhé poloviny prosince jí trápil zánět oušek, který sice postupně mizel, ale pořád to nebylo ončo a v podstatě každý týden od té doby jsme trávily na veterině. Následné "holčičí" problémy si Bóňa taky odbyla a začátkem března už byla konečně fit. Bonči hrůza z vete, která se dvouměsíčními peripetiemi ještě trochu vystupňovala, vyvrcholila při každoroční boreliózové včeličce velmi nečekaně, kdy si poprvé v životě vzala po injekci od vete mňamku za odměnu... Pravděpodobně došlo konečně k uznání práce veterinářů a nastal konec vzdoru, hehe, po skoro pěti letech úspěch :-)

Počasí se konečně celkem umoudřilo, sluníčko začalo hřát a když jsme zrovna dostaly štěňátkovskou dovolenou, začaly jsme čas trávit u tůně, řeky, rybníku, pískovny, všude, kde se dá smočit chlup :-) za čež je Bonnidlo docela vděčné a užívá si to... Nicméně chytání bronzu a koupání v rybníku jsme si užívaly i v Brdech na zahrádce, případně v místní voděnce.

Zajímavou událostí posledních pár týdnů byla i Bonnynky návštěva naší akademické půdy a budovy, kam se se mnou z časových důvodů přesunu z domova k miminkům podívala. Prý se jí to líbilo a o studiu bude přemýšlet :o)

I přes to, že jsme doma téměř nebyly a když byly, převážná část dní a nocí byla obětována opět důležitým povinnostem, tak jsme občas potkaly některé naše staré známé s páníčky - Andýska, Sárinku, Areska, Ralfíka a další, se kterými jsme hodily na chvíli řeč...

Po celou dobu jsme všechno samozřejmě náležitě dokumentovaly. Máme následujících pět nových fotogalerií, kde je pěkná dávka foteček, tak se mrkněte ;-) My a puppískové .:. Život ve Voznici .:. Kdo si hraje, nezlobí .:. Za vrátky zahrádky .:. Něco málo z domova. Na to, abych dala dohromady nějaké pěkné obrázky miminek se už asi teď nezmůžu, možná časem. Fotky malých míšánků jsou ale k vidění zde, na stránkách chovatelské stanice Rusty Love.

V sekci Pejskoviny je jeden nový příběh - příběh o tom, co je Za Duhovým mostem.

Na závěr ještě, to už jste určo postřehli, změna vzhledu webíku ze zimního na jarní kožíšek :o)

No a to by mohlo pro dnešek stačit, co myslíte?! Slibujeme, že další aktualizace bude určo dřív než za dva měsíce, protože bude jednak více času, a jednak taky bude co aktualizovat :-) Na Bonču se chystá zase něco málo z loveckého výcviku a vůbec trochu více aktivity, aby jí nebylo líto, že jí panička nebere s sebou na kolo.

21.02.2009

Vítáme vás v novém roce! Trošku jsme se flákaly s aktualizací, jednak kvůli všemožným povinnostem nebo zábavnější činnosti a jednak velmi často vítězila lenost, hehe :-) Nicméně, dnes to napravujeme...

Nejdříve vyřídíme restíky z minulého roku - většina fotek z loňska byla shrnuta do fotogalerie Rok 2008, některé jsou v Moji psí kamarádi 8.
Loni byla Bonča asi hodná, usoudil Ježíšek, protože jí naježil pěkné dárečky - nějaké mňamky, plyšovou želvičku a méďu, kteří mají velký úspěch.

No a co tento rok - ve volném čase jsme s Bončou objely některé naše psí a lidské kamarády. Jsme moc rády, že jsme je všechny viděly (některé po hooodně dlooouhé době ;-)
Mimo to jsme neměly nouzi ani o psí známé při procházkách v našem okolí. Velkým mordovačem Bonči jsou štěňátka Sára a Andy. Fotky zachycující řádění Bóni a Sáry jsou zde.

Další fotečky najdete ve fotogaleriích Leden, Únor a několik málo fotek z návštěv, kde jsme měly foťáček je tady.

No a na závěr děkovačka Kláře a Brunďovi, kteří se ujali Bonči v době, kdy panička nasávala "vichr Alpských hor" (za čež - díky Ráďo ;-) Bóňa byla prý supr čupr, vysloužila si pochvalu a skoro jí nechtěli vrátit... Což mě na jednu stranu velmi potěšilo, že je taková hodňoučká, holka jedna ušatá :o) Dokonce už i jejich číča si zvykla a přijala Bonnie za "svou", hehe :-)

Hop nahoru